Bez Cukru Hravě a Zdravě

Je na čase udělat PÁPÁ!

Poté, co jsem vyhodnotila výsledky testu sacharidové tolerance, bylo na čase udělat PÁPÁ. Komu? Čemu? No přece sacharidům!

Bylo to velmi složité a zásadní rozhodnutí v mém životě. Jídlo mám strašně ráda a nedovedla jsem si představit, že si nedám k večeři svůj vlastnoruční luxusní kváskový chléb nebo kousek buchty po obědě.

Jaké budu jíst přílohy? Kolik gramů sacharidů si mám denně dopřát? Co je moc a co málo?

Čekalo mně sjíždění internetu a spekulování jak to udělat, aby to bylo pro tělo přínosné.

Přečetla jsem si spoustu internetových stránek, článků a diskuzí. Nakonec jsem se dopracovala k názoru, že rozhodně nechci držet ketogenní dietu a že se nehodlám vzdát luštěnin a občas také domácího kváskového celozrnného chleba. Na internetu jsem natrefila na zajímavou kalkulačku, kde jsem si zadala všechny atributy https://paleosnadno.cz/kalkulacka/. Začala jsem na cca 70g sacharidů denně.

Co všechno obsahuje sacharidy už vím z těhotenské cukrovky, takže mi nedělalo problém představit si, co můžu a nemůžu jíst. Začínala jsem s dietou v létě, což je úplně to nejpříznivější období. V obchodech i na zahradě je spousta zeleniny, především cuketa, se kterou se dají dělat divy. Celé léto jsem používala cuketu jakožto různé přílohy k hlavním jídlům.

Prvních 14 dní bylo peklo!

To říkám na rovinu. Cítila jsem se jako by mě přejel parní válec, asi 10x denně tam a zpět. Neměla jsem na nic sílu, tělo mě bolelo… Kdybych měla horečku, řekla bych, že mám chřipku jak vyšitou. A taky že jo, ale sacharidovou. V lowcarb kruzích se tomu opravdu říká „Sacharidová chřipka“ a člověk si jí musí protrpět. Zvedla jsem sacharidy na 100g.

Po 14-ti dnech sacharidová chřipka odezněla a tělo se dalo dohromady. Dokonce jsem měla daleko více energie a postupně začaly ubývat první centimetry a kila. Přestala jsem být neustále hladová, podrážděná a neřvala jsem v 11 hodin na všechny jako lev v kleci (to se mi stávalo, když jsem posnídala něco sladkého a brzy měla hlad).

Po prvním měsíci hubnutí jsem si koupila deník na zapisování jídel a hlavně pokroků v hubnutí.

No dopadlo to tak, jak jsem si myslela… Začínala jsem nestíhat zapisovat do kolonek a po dvou měsících jsem se na zapisování jídel vyprdla úplně. Jednou za měsíc se zvážím a změřím, abych měla srovnání a také jestli jsou nějaké pokroky.

S podzimem se změnilo i složení jídelníčku. Zařadila jsem především dýni a zahřívací jídla.

V listopadu se hubnutí zastavilo. Na vině byl především nedostatek pohybu. Děti pořád nemocné nebo karanténa…

V zimě je to se zeleninou už poměrně zlé. Za syrova není moc chutná a pokud není vyloženě bio, ani nechci vědět, jak a na čem vyrostla. Přílohy mám teď v laděné v duchu mrkve, celeru, pokud nemrzne, vykopnu si topinambur, a nějakých lowcarb knedlíků.

Řeknu to přímo, nejsem těhotná, Vánoce jsem neřešila. Samozřejmě jsem se nenacpávala celé dny cukrovím, salátem nebo knedlíky. Spíš jsem to pojala tak, že když si dám bramborový salát a cukroví, tak se po zbytek dne už sacharidům vyhnu. Na Silvestra nás postihla střevní chřipka, a tím pádem se žádné obžerství nekonalo. Po doléčení střevní chřipky jsem opět najela na 100g sacharidů denně.

Od července 2021 do ledna 2022 se mi podařilo shodit necelých 10 kg při běžném pohybu pouze změnou stravy! A jedu dál!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *