Dáte si topinambur?

… Je úžasné zajít si takhle v únoru na zahradu a vykopat na oběd pár topinambur ze záhonu…

Že nevíte co je topinambur?

Trocha teorie:

Topinambur hlíznatý, židovský brambor, jeruzalémský artyčok, helianthus tuberosus je vlastně druh slunečnice. Topinambur jako takový je podzemní hlíza této slunečnice. Je nenáročný, docela jednoduše se pěstuje a poskytuje úrodu klidně po celý rok, pokud ovšem není zmrzlá půda, to se v ní kope velmi těžce. Pochází ze Severní Ameriky, některé zdroje uvádí, že z Mexika, pro mě osobně je to celkem nepodstatné.

Co je pro Vás podstatné, je obsah živin.

Topinambur na rozdíl od brambor neobsahuje škrob, nýbrž polysacharid inulin, což je prakticky nerozpustná vláknina. Ve 100g topinambur je pouze cca 17g sacharidů. Což je pro jakéhokoliv prediabetika a diabetika (i GDM) velmi dobrá zpráva!

Jaký je ještě účinek topinambur?

Snižují krevní cukr i cholesterol, redukují krevní tlak, zlepšují trávení (o tom ještě bude zmínka dále), pomáhají odvodňovat, a tím snižovat otoky, chrání játra, ledviny, pomáhají bojovat s revmatismem, snižují chuť na sladké, obsahují spoustu vitamínů a minerálů (draslík, fosfor, vápník, hořčík, křemík, železo, betakaroten, atd.), atd.

No učiněný zázrak!

Asi už tušíte, že tu bude i nějaké ALE!

A taky že jo. Inulin je nevstřebatelná vláknina a kdo na ní není zvyklý, tomu nadělá ve střevech pěknou paseku… Kdo má zažívání celkově horší, může mít bolebřich, kdo je na tom trochu lépe, bude jen festovně „odfukovat“ (mít větry) po zbytek dne. Proto, pokud víte, že jste je nikdy nejedli nebo že máte horší zažívání, nechejte si konzumaci topinambur na den, kdy budete doma a nečekají vás žádné pochůzky a návštěvy. Taky není vhodné jíst topinambury, když se chystáte na cvičení v kolektivu. Opravdu nechcete na lekci jógy při pozici „pes hlavou dolů“ držet svěrače tak, až z vás bude cákat pot, věřte mi…

Tímto nikoho nechci od konzumace topinambur odradit, ba naopak! Jen je potřeba dávkovat je zpočátku opatrně. Není prostě dobré koupit nebo vykopat kilo topinambur, nasmažit z nich „bramboráky“ a po zbytek dne či noci proklínat všechny zdroje propagující jejich konzumaci…

Zpočátku bych doporučila přidávat topinambury v menším množství do klasických jídel. Kousek do zeleninové polévky, kousek do bramborové kaše, kousek do salátu, atd. Až si tělo zvykne, můžete se pustit do větších akcí typu „bramborák“ nebo krémová topinamburová polévka.

Asi Vás zajímá, jak takový topinambur chutná. Chuť má zvláštní, lehce oříškovou nasládlou. Konzistencí mi připomíná kedlubnu nebo ředkev, je takový křupavý. Né každý mu však přijde na chuť.

Jak se topinambury připravují?

Topinambury můžete připravovat stejně jako brambory – vařit, smažit, péct. Doba tepelné přípravy je stejná jako u brambor. Oproti bramborám se však můžou jíst i za syrova, tzn. můžete si je přidávat do salátů, kde bude zastupovat onu oříškovou příchuť. Na internetu už je spousta receptů. Já jsem stále ve fázi „přidávání po troškách“, protože když jich sním více, trpím. Za zmínku stojí, že je nutné je oškrábat, jde to hůř a pokud si nevezmete rukavice, můžou vám obarvit ruce do hněda.

Jak se topinambury pěstují?

Pěstování je poměrně snadné, stačí na jaře zakopat 10cm pod zem jednu hlízu a na podzim už je možné začít sklízet. Vyrostl i v naší jílovité půdě, takže usuzuji, že není na zeminu náročný. Nadzemní části mohou vyrůst až do výšky 3 metrů a kvést (nám nevykvetly). Před zimou je dobré stonky zkrátit třeba na 20cm, abyste věděli, kde máte v zimě kopat. Topinambury se po vykopání rychle kazí, v lednici vydrží maximálně týden, proto je dobré vykopat nebo koupit menší množství.

O této slunečnici topinambur se říká, že je poměrně invazivní, ikdyž vykopete všechny hlízy, vždy tam prý kousek zůstane a na jaře opět obrazí. Toto zatím nemohu potvrdit, protože jsem je sadila poprvé loni na jaře.